Včelnice Borecké oko

Borecké oko

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

MÍSTO

Svah se včelnicí se nachází na úbočí kopce Borek u Velhartic. Jedná se o klidnou louku, s výhledem téměř na celou Šumavu. Dané místo je blízko lesa, kde vede také příjezdová cesta, s přístupem k hlavní silnici. Cesta dále pokračuje po svahu dolů, do vesnice Radostice.

Místo je tedy vhodné pro obě strany: Pro včelaře i včely. Včelař obstarává, včely mají vhodné místo pro práci.

INSPIRACE

Hlavní inspirací je geometrie vrstevnice a to, co vrstevnice reprezentují. Svah, výhled, křivost.

KONCEPT

Koncepčně se jedná o dlouhou stavbu, která vychází z křivky vrstevnice a která včelaři nabízí široký výhled na krajinu a zároveň na své úly se včelstvem. Objekt na svahu působí jako ochránce. Ochránce svých včelstev.

Největší výzvou byla přesná práce s geometrií křivky vrstevnice v daném místě. Křivka sounáleží s kružnicí o poloměru 80 metrů.  Výsekem z tohoto oblouku a využitím symetrie, vznikl tvar samotné včelnice. Včelí úly stojí samostatně na dalších vrstevnicích.

NÁVRH

Stavba je z části zapuštěná do svahu. Terasy jsou symetrické při kratších stranách objektu. Tvarově návrh připomíná oko, z které vyhlížíme do krajiny. Včelař je zde mozkem a zároveň divákem celé akce. Část terasy před výhledovým oknem je prostor pro práci a manipulaci s úly, ale i k relaxu. Zastřešená terasa  může být využívána k posezení, ale stejně tak dobře i k k odkládání věcí na zimu, které nelze ponechat volně venku,  nebo je naopak nechceme dávat do čistého interiéru.

V interiéru stavby je přiznaná konstrukce nosné stěny – beton. Podlaha je dřevěná.

U pásového okna v průčelí je po celé délce navržen multifunkční stůl. Na protější straně je přes celou délku objektu odkládací prostor s místem  pro spaní. Těžištěm stavby jsou malá kamna.

Včelnice je v létě přístupná po příjezdové cestě – jak autem, tak pěšky. V zimě je přístupná hlavně lesem, kdy se nachází malé lesní parkoviště pro auta.

MATERIÁLY

Včelnice je založena na pasech . Nosné stěny jsou betonové sendviče. Střecha se skládá  z dřevěných krokví a ocelových pozednic z důvodu velkých přesahů na obou stranách objektu. Celý objekt je opláštěn stříbrným falcovaným plechem, který je jednoduše udržovatelný a zvýrazňuje dominantnost objektu. Zahnutý tvar pultové střechy na čelní části objektu vytváří sám o sobě samospád a okap je díky čelním přesahům falcovaného plechu skrytý. Uprostřed čelní části se nachází svod, který ústí do sudu na dešťovou vodu.

Antonín Suk, v Radosticích, v lednu 2021